FOTBALOVÁ POLICIE
Pavel Skramlík a přátelé

Daniel Křetínský získal anticenu ŘÁD PÍCHLÉ  MERUNY

Majitel AC Sparta Praha Daniel Křetínský se dalšího titulu se svým klubem nedočká, ale aspoň jednu trofej získá. V módě jsou nyní anticeny, a tak mu Fotbalová policie uděluje za pozoruhodnou práci s A týmem za rok 2018 Řád  Píchlé meruny.

Daniel Křetínský.

Zdroj foto: calciomercato.com


Bravo Plzeň, Slavia a Jablonec! Skvělý týden! Ale také otázka: prodávají se v evropských pohárech zápasy? Ano...!

Kdyby byl každý týden českého fotbalu tak skvělý, jako ten nynější, tak by za chvíli byl na evropské špičce. Viktoria Plzeň porazila ve středu AS Řím 2:1 a z 3. místa ve skupině Ligy mistrů se stěhuje do jarní části Evropské ligy. Bezva. Slavia Praha zdolala ve skupině Evropské ligy Zenit Petrohrad 2:0 a jde do jarního play-off. Super. Jablonec zvítězil na hřišti Dynama Kyjev 1:0, z Evropské ligy sice vypadl, ale vydělal prachy, získal sympatie a koeficientní body. Všechna tato aktiva byla naprosto zasloužená! Výkonem na hřišti.

Budeme-li zvažovat jen čistě sportovní hlediska, tak jsou to mimořádné výsledky. Protože Plzeň, Slavia a Jablonec byly ve srovnání se svými protivníky jasnými papírovými outsidery. Jejich soupeři mají mnohonásobně vyšší roční rozpočty. Kádr AS Řím je ohodnocen podle transfermarkt.de (a to je věrohodný portál!) částkou 383 mil. €, kádr Plzně sumou 30,8 mil. €, tým Zenitu na 153,35 mil. €, kádr Slavie na 41,35 mil. €, mužstvo Dynama Kyjev na 81,50 mil. €, tým Jablonce na 13,65 mil. €. Podle těchto kritérií by musela všechna česká mužstva prohrát několikanásobným gólovým rozdílem. Jenže vyhrála. A to sportovně!


PRODÁVAJÍ SE ZÁPASY?

Se závěrem fáze základních skupin Ligy mistrů a Evropské ligy UEFA se hned vyrojily otázky, zda některé zápasy zejména v 6. kole obou soutěží nebyly "vypuštěné", zmanipulované sázkařským podsvětím, samotnými hráči či rovnou prodané. Samozřejmě, že "nějak" takto dotčené byly, i když nepřímé důkazy mohou přinést až výstupy "radarů", které sledují sázkové tendence v případech, v nichž jsou angažovány zejména asijské sázkové syndikáty (pokud se ty informace vůbec dozvíme...), už dostatečně proslavené. Někteří jejich ambasadoři v Evropě už byli chyceni a odsouzeni. Upláceli sudí a hráče. Ale české týmy v tom tentokrát určitě nejely. Dvě porážky obhájce trofeje Realu Madrid od CSKA Moskva, v Rusku 0:1 a ve Španělsku dokonce 0:3, však smrdí jako popelnice plná odpadků ze dvora restaurace v nějaké asijské řiti. Rozhodně disponuji řadou jiných případů...

TECHNOLOGIE PODVODŮ

Prastará technologie, jak vyhrát nikoliv jen sportovně, začala už kdysi koupením rozhodčích, kteří vás nepustili za půlku, když chtěli. Pak se rozvíjela: koupit gólmana, stopera, a dva až tři další klíčové hráče, rozhodčímu dát "všimné", aby to nekazil. První velký skandál, při němž výsledek ovlivnili hráči, se odehrál už v roce 1915 kupodivu v kolébce fair play v Anglii. Manchester United tehdy porazil Liverpool 2:0 na základě dohody osmi hráčů, po čtyřech na obou stranách. Všichni dostali doživotní distanc, ale sedm z nich o něco později zase hrálo dál. Buď ve Skotsku, nebo se "vysoudili". Vývoj pokračoval a klíčovým momentem bylo zavedení kursových sázek.

Naprosto zlomový efekt vznikl legalizací sázek po internetu. Tento fenomén měl fascinující akceleraci. Už se nesází elektronicky na jeden výsledek, ale vznikly tzv. akumulované sázky na víc zápasů, sázky s kombinacemi napříč sporty, na nižší soutěže, na poločasy, počet gólů, penalt, červených a žlutých karet a podobně.

NOVÝ BYZNYS

Vznikly i úplně nové druhy byznysu. Jejich "měkkou" formu představují poradenské firmy, doporučující každý týden taktiku sázení za poplatky. Ty však kalkulují hlavně s lidskou leností, neschopností či přímo blbostí. Na vrcholu však stojí doslova gangsterské syndikáty, pocházející obvykle z Asie. Mají své emisary rozstrkané po celém světě, a ti ovlivňují zápasy přímo na místě.

O spoustě případů se z českých médií nedovíme. Jen občas nějaký proskočí. Velmi známý je případ z Německa z let 2004 - 2005. Byly ovlivněny zápasy II. bundesligy a Německého poháru balkánským gangem. Rozhodčí Robert Hoyzer šel na 2,5 roku do vězení, chorvatský organizátor na tři roky. V roce 2009 vyšetřoval mezinárodní tým kriminalistů ovlivnění zhruba 200 zápasů v devíti evropských ligových soutěžích, dokonce šlo i o zápas Poháru UEFA. Roku 2011 se v Německu vyšetřoval skandál, do něhož bylo namočeno asi 70 rozhodčích většinou z nižších soutěží. Jeden ze sudích, jenž řídil zápasy I. bundesligy už 10 let, spáchal sebevraždu.

Ovlivňování výsledků ligy však prosáklo z Finska, kde řídil gang emisar ze Singapuru, nebo ze Slovenska, kde padly tresty zákazu činnosti až na 25 let. Doživotní tresty dostali někteří hráči asijských reprezentací za ovlivnění výsledků přátelských zápasů národních týmů. Křišťálově čistý není ani český fotbal, ale to je jiná kapitola. Někde v Asii si můžete vsadit dokonce i na zápasy české divize, FNL nebo juniorské ligy. Tamní mafiáni zařídí vypsání sázky. A místní emisaři se o všechno ostatní postarají. Uplácejí hráče.

O letošních duelech Realu Madrid a CSKA Moskva se možná ještě jednou něco dovíme.

JAK SE TO DĚLÁ?

Dříve absolutně platila nedotknutelná zásada, že funkcionář s hlavním vlivem případně kupoval zásadně jen výhru svého týmu. Nikdy neprodával prohru, k tomu se nesměl snížit. Byl by vyřízený. Úplatek dostal rozhodčí a většinou čtyři hráči. Prohru někdy prodávali jedině hráči sami, zejména tehdy, když už z klubu nedostali několik měsíců výplatu. V jiných případech to udělali tehdy, když dostali neodmítnutelnou nabídku od soupeře a jim už o nic nešlo. Funkcionáři byli z akce vynechaní, nabídková strana si na úplatek vybrala v kabině. To byla tehdejší "transparentní morálka", každý ji znal.

Nástup legálních kursových sázek, a zejména když do nich vstoupil internet, i tyto zásady vyřadil ze hry. Sází funkcionáři, hráči, trenéři, rozhodčí. Kupuje se výhra, prodává se i prohra. To je hlavní rozdíl. Ale často se nic nekupuje ani neprodává za peníze, protože je nahradí výnosy ze sázek. Z kšeftů s výsledky se stala hotová džungle.


JAKÁ JE SOUČASNÁ PRAXE?

Je celkem dobře známa jen z případů, kdy byznys s výsledkem dělají jenom hráči.

a/ Hráči jednoho týmu se domluví, že vypustí zápas, zejména doma s outsiderem, když je kurs na jejich výhru např. 1:1,2 a na výhru soupeře 1:7, nasázejí si, nikomu nic neřeknou, překvapení je dokonalé; někdy se zmíní rozhodčímu, aby si také mohl vsadit a nekazil jim plán zbytečnými kartami, penaltami apod., ostatní jsou jen diváci; nejvíc "čumí" soupeř, který se doví až v průběhu první půle, že vyhraje, tak ať jeho hráči zbytečně neblbnou; někdy to vytipovanému hráči sdělí sudí (vždy ví, komu), aby si nekomplikoval zápas;

b/ soupeři spolupracují, domluví se na výsledku, plácnou si, že nebudou hrubé fauly, nebudou si ubližovat, nasázejí si obě strany; domluví se, zda vezmou do hry rozhodčího, aby se nezlobil, že z toho divadýlka nic nemá, zvlášť když se bude sázet i na to, že např. do poločasu padnou tři góly, bude penalta a pět žlutých apod.

Rozhodčí zuří, když nejsou vzati do hry, protože poznají, že výsledek je dohodnutý. Jejich význam jako faktoru hry klesl. Už nemohou brát v ohled "jen" zásady fair play nebo přání klubů. Jsou i pod tlakem mafie. Už neplatí slavný výrok populárního slovenského rozhodčího Ing. Michala Jursy ze 60. a 70. let (pískal i s odznakem FIFA), jenž říkával: "Pozor! Já nepískám. Já rozhoduji." Jejich rizika se velmi zvýšila.

Hlavní roli hrají jen tehdy, když

a/ není možné výhru příslušného týmu koupit ovlivněním hráčů soupeře ani za úplatek, ani za výnos ze sázek, pak se do toho musejí "vložit" sami na vlastní triko, riskovat;

b/ když pískají naprosto skvěle, objektivně a vyřeší správně všechny konfliktní momenty;

c/ když pískají pod tlakem špatně, nervózně, dělají chyby, pak je kompenzují, na konci utkání si nemohou vzpomenout ani na vlastní jméno a stanou se největším idiotem zápasu;

d/ když sice nepískají úplně fair play, připískávají jednomu klubu, ale rozhodování má "image fair play", jsou autoritativní a i sporné situace si "obhájí", takže i poražený nakonec poděkuje - to jsou velcí mistři!; tím stoupne jejich cena hlavně v zákulisí, neboť umějí splnit přání bez kolizních situací na komisi rozhodčích; obvykle za rozhodnutého stavu pískají zásadně na sebe, klidně vyloučí i hráče vítězného týmu, přeslechnou i titulování ču*áku, kok*te atd., jež sudí znají nejméně v šesti jazycích.

JAK KLAPLA DOHODA CSKA a REALU...

Dohody klubů na výsledku, nechť už jde o ligu, evropské poháry, mají mnoho podob a jsou nejméně průhledným segmentem tohoto byznysu. Teď to bude samozřejmě spekulace.

Případná dohoda mezi Realem Madrid a CSKA Moskva na tom, že CSKA vyhraje obě utkání, nese jasnou pečeť jedné klasické varianty, zejména v případě zápasu v Madridu, kde na výhru CSKA byl kurs až 1:11.

Umím si představit debatu tohoto typu:

Bodrý Moskvan říká neméně bodrému vlivnému manažerovi Realu: Hele, uděláme dobrý kšeft. Vy postoupíte do play-off Ligy mistrů s prstem v nose, i kdybyste nám to dvakrát pustili. Vyhráli jste ji teď třikrát za sebou, třináctkrát celkově. Jste největší. My si taky chceme líznout a nechceme to zadarmo. Za dvě výhry nad námi byste vydělali na prémiích od UEFA 5,4 mega v eurech. Jenže my vám dáme deset, když s námi dvakrát prohrajete. A na sázkách vyděláte aspoň dvacet mega, třicet dohromady, čtyřikrát víc než vám hodí ty zajebaný prémie od tý zas*aný UEFA. My si taky přijdeme na svý. Ty žabaře z Plzně a Říma vyřídíme a máme to v suchu. Klidně si proti nám postavte béčka a zkoušejte talenty, tím se to všechno omluví...

Takhle to možná říkal zástupce majitele CSKA Moskva Jevgenije Ginera, který je považován za jednoho z největších ruských mafiánů. Tvrdí se, že je to Putinův muž.

Inu, ta dohoda klapla, ale nakonec vlastně neklapl celý ten případ. CSKA porazil doma Real 1:0, v Madridu vyhrál 3:0, ale jinak hrál tak mizerně, že jediný další bod získal na hřišti Viktorie Plzeň za remízu 2:2 (celkem 7). Podlehl dvakrát AS Řím a doma rupnul s Plzní. Koupit dvakrát Real Madrid, pak se sesypat na "nějaké" Plzni a nepostoupit - to je k pláči a dělá to dojem, že institut božího trestu stále existuje...

Takový prostě fotbal je. Nelze koupit úplně všechno, protože pokaždé je tady těch 11 frajerů na druhé straně hřiště. Sice, pravda, v tomto případě poněkud přestárlých, "nehvězdných", bez oslnivé transferové historie, ale s fotbalovým fortelem, zasluhujícím respekt. Bohužel zůstává pravdou, že kursové sázky na internetu "gajlují" evropský fotbal i na tak výsostné úrovni, jakou je Liga mistrů.

14. 12. 2018

HLAVNÍ KOMENTY na titulce níže

Zase ta Sparta... Popřela, že někteří hráči odmítají trénovat. Napětí však roste.

Viz koment v levém sloupci. Atmosféra v kabině Sparty už není jen důsledkem sportovních výsledků, už je to sociální "výbuch". Po zápase v Příbrami se chystá radikální řez v kádru.

Koho ještě vůbec baví Sparta?

Nikoho, zvoraný projekt "internacionalizace" prostě havaroval, když se nakupuje odpad...

Co nabízí Sparta Dočkalovi? Vykoupení z Číny a plat přes milion měsíčně... Ale fofrem!

Jak se zbavit Berbra...

Jeho mafii může zadávit jen odhodlání klubů...

Křetínského víc než Sparta baví slečna Kellnerová a  koně.

Takže to jde ne od desíti k pěti, ale od sta k nule... Co takhle celou Spartu hodit u Kellnerů v batohu přes plot?

Proč pořád jen Sparta, negativní téma:

Ve středu v 19.00: Viktoria Plzeň - AS Řím ve skupině Ligy mistrů, Plzni jde o postup do jarní části Evropské ligy.

Ve čtvrtek ve 21.00: Slavia Praha - Zenit Petrohrad v Evropské lize. Slavii jde o postup do jarního play-off.

Zdroj foto: Internet/iSport-Blesk

Podpořte opozici vůči mafii FAČR

Fotbalové prostředí není ideálním prostorem pro statečné, protože ho dosud spolehlivě ovládá mafiánská struktura  FAČR manipulacemi na valných hromadách. Odvážných je málo. Patří mezi ně rozhodčí Pavel Řihák ze Zlínska (viz snímek z roku 2016). FOTBALOVÁ POLICIE může spoléhat jen na angažmá nebojsů. Informace o tom, jak podpořit naše snahy, je v rubrice PODPORA.

Tento web podporuje knižní vydavatelství BLINKR s.r.o.

a jeho E-SHOP se zajímavou knižní nabídkou, před Vánocemi zvláště vítanou


Ve Spartě prý 11 hráčů odmítlo trénovat, chystá se razantní řez

V pondělí údajně 11 hráčů Sparty odmítlo po prohře s Teplicemi 0:1 doma trénovat pod vedením trenéra Zdeňka Ščasného. A to včetně čtyř rumunských fotbalistů (Stanciu, Chipciu, Niţă a Vătăjelu). Žádali odchod Z. Ščasného. Alespoň to tvrdí rumunský web prosport.ro. Označuje to za revoluci ve Spartě. V pondělí večer to však Nicolae Stanciu popřel. V úterý na twitteru  dementoval zprávu i Alex Chipciu, odpoledne web AC Sparta označil zprávy rumunských médií za nesmysly.  Je ovšem evidetní, že informace z kabiny Sparty, kde narůstá nervozita, unikají. Po sobotním zápase v Příbrami bude oznámena razantní čistka kádru, aby mohli hráči odjet na dovolenou s vědomím, na čem jsou. Kabina je jednoznačně rozdělená na 16 cizinců a menšinový český "zbytek". Legionáři hrají většinou "tužku" a berou 5x i 10x víc. Což musí mít následky... To už jsou následky nejen sportovní, ale i sociální.

Koho ještě vůbec baví Sparta?

Odpověď na otázku v titulku je velmi prostá. Nikoho!

Nebaví její vlastní fanoušky, jichž přišlo na prohraný nedělní zápas 18. kola I. ligy s Teplicemi (0:1, a to po blamáži na Slovácku) méně než 6,5 tisíce, což je vzhledem k diváckému průměru velký propadák.

Nebaví ani ostatní fanoušky fotbalu napříč klubovým spektrem, neboť hraje fotbal k uzoufání nudný a neúspěšný. Přitom Sparta slibovala svou "internacionalizací" v konceptu majitele Daniela Křetínského a v režii italského kouče Stramaccioniho velkou zábavu pro každého, hvězdné hráče, skvělou hru. Místo toho přišlo fiasko. Po Italovi neuspěl ani trenér Hapal, po něm to ani uznávaný kouč Zdeněk Ščasný neumí dát dohromady. Sparta je nyní s patnáctibodovou ztrátou na vedoucí Slavii až pátá, opět může zapomenout na titul, Ligu mistrů, možná ani Evropskou ligu. Další ztracená sezona. Sparta je už tak rozes*aná - a to ze snadno identifikovatelných příčin - že se bude z toho vzpamatovávat další dva roky.

Sparta už nebaví ani média. Prakticky každý týden se zabývat fiaskem velkého projektu už je opravdu nuda. Není tu ani pozitivní náhrada - věnovat se velkému nástupu jiných týmů. Všechny jsou hrozně pozadu za Slavií a Plzní. Sparta je totálně zvoraná záležitost, jíž zcela chybí odbornost. Pod její nadutostí postupně hnil rozklad expertní kompetence. Nýmandi s šesticifernými měsíčními platy postupně způsobili, že personální sbor její administrativy včetně statutárních orgánů je nutné na základě flagrantní neschopnosti zcela vyměnit, je nezbytná obměna kádru ze 70 procent a nekupovat přitom hráčský odpad za stamiliony korun.

To je však zcela jen v kompetenci majitele Daniela Křetínského a jeho ega.

Kdo vlastně v neděli porazil Spartu na Letné? Nestabilní kádr průměrných Teplic, jenž má jen dvě hráčské trvalky. První je brankář Grigar (35 let), jenž byl mj. v letech 2004 - 2009 gólmanem Sparty a do Teplic se vracel z béčka. V neděli si ani nezachytal. Druhou je Bosňan Admir Ljevakovič (34), sloužící Teplicím už 11 let. Ostatní hráči byli Češi. O výhře Teplic na Letné rozhodl Moulis (27), mj. odchovanec Teplic, jenž za osm let devětkrát vyměnil dres. Obraně velel Krob, odložený ve Spartě po sérii hostování do béčka, a do Teplic přišel před pěti lety z Vlašimi. Většinu hráčů základní sestavy Teplic plus tři střídající ,tvořili hráči, kteří za šest až deset let vyměnili až devětkrát dres.

A co to vlastně říká? Že tým Teplic, složený většinou z často odkládaných hráčů, většinou volných nebo za "pár šupů", měl zcela jinou morálku, kompaktnost a profesionální hráčskou řemeslnou dovednost než legie sparťanských milionářů. Teplice mají desetinový rozpočet ve srovnání se Spartou. Slovácko je na tom dokonce daleko hůře.

A teď si můžeme všichni odpovídat na otázku, kde se fotbal dělá lépe. Nebo spíše kde úplně špatně...

9. 12. 2018

Sparta nabídla Dočkalovi milionový měsíční plat, aby se vrátil

Je to nyní hit fotbalového zákulisí. Sparta podle zdrojů FOTBALOVÉ POLICIE nabídla novému kapitánovi české reprezentace Bořku Dočkalovi měsíční plat více než milion korun a další skvostné podmínky, aby se vrátil na Letnou, zapomněl na život v USA, angažmá v týmu MLS Union Philadelphia a smlouvu v čínském klubu Che-nan Ťien-jie. Ale musí to být fofr! Agentura SPORT INVEST International už na tom pracuje. Je to dost složité, času není nazbyt!

Philadelphia naznačila, že by ho ze smlouvy s Číňany vykoupila, má o služby nejlepšího nahrávače MLS zájem. Che-nan však chce Dočkala zpět, zaplatil za něj v únoru 2017 Spartě 8,5 mil. €, tedy zhruba 220 milionů korun. Nechce prodělat, ale hostování v USA snížilo Dočkalovu cenu do rozmezí 2 - 3,5 mil. €. Union licituje.

Majitel Sparty Daniel Křetínský je údajně jediný, kdo je ochoten Bořka Dočkala z Číny vykoupit bez ohledu na dohadování Philadelphie a Che-nanu. Dočkalovi se prý zpátky do Číny dvakrát nechce. To lze pochopit, fotbalově je to pro něj plíva. Bylo mu třicet a nedávno se vyjádřil, že se ve Spartě vždy cítil nejlépe, chce stále "svému" klubu pomoct.

Hostování ve Philadelphii Dočkalovi 31. prosince 2018 končí. V Unionu hostoval za podmínek, že jeho smlouva v Che-nanu je jen přerušena a doba strávená v americké MLS není časově součástí čínského kontraktu, jenž trvá oficiálně do 22. 2. 2020. Takže v podstatě trvá až do roku 2021. Sparta je prý odhodlána do licitace s Che-nanem o vykoupení jít, protože je ve výkonnostním srabu, pro Křetínského není sto milionů sem tam zrovna velký problém. A dobře ví, že brzy hodně milionů ušetří, protože se v zimě několika velmi drahých hráčů zbaví, i když je prodá se ztrátou. Na "forhontě" jsou Turek Semih Kaya (se smlouvou do 30. 6. 2020) s platem 3,2 mil. Kč měsíčně, Tal Ben Chaim (se smlouvou do 30. 6. 2021) s platem cca 1,4 mil. měsíčně, možná i Gabonec Guélor Kanga, rozhodně několik balkánských hráčů, zřejmě někdo z Rumunů, své nemá jisté ani Stanciu. Kaya, Ben Chaim, Stanciu, Nita, Vatajelu, Chipciu, Kanga byli transferovou investicí celkem za téměř 320 milionů korun, přičemž Chipciovi 30. 6. 2019 končí hostování z Anderlechtu. A to je jen výseč z "velkého byznysu" Sparty. A jeho výsledek je po 17 kolech ligy strašný - 4. místo v tabulce, ztráta 12 bodů na vedoucí Slavii.

Nabídka Sparty pro Dočkala je plat vyšší než má Stanciu, čili minimálně 1,1 mil Kč, historicky nejvyšší v dějinách AC Sparta. Odhady znalců zákulisí dokonce hovoří o výplatě 1,5 milionu a více. Plus prémie, bonusy. Lépe na tom nebyl ani Tomáš Řepka. Ve sportovních plánech se s ním počítá na místo pravého záložníka či ofenzívního středopolaře pod hrotem, hodně však záleží na tom, jestli se v kádru udrží Kanga a Stanciu. Bude se to do značné míry odvíjet od představ nového kouče, který přijde v zimě, nejvíce se spekuluje o Vítězslavu Lavičkovi, jenž právě skončil u reprezentace do 21 let.

5. 12. 2018

Fotbalová konfrontace: Plzeň BRAVO, naděje Slavie, ale co se v Blesku nedočtete? Sparta a Křetínský kontra koně a slečna Kellnerová

Kdysi jsem četl, že hlavní rozdíl ve špičkovém fotbale spočívá v tom, že mnoho hráčů umí dobře kopat do míče, ale jen ti lepší s ním umějí hrát tu hru. Co jsme uměli, se zase musíme učit. Znovu jsme zažili tento týden další sérii konfrontaci českého fotbalu s tím špičkovým či nadprůměrným evropským. Dopadla pod 50% úspěšnosti, což je vlastně dobré, když Viktoria Plzeň vyhrála na hřišti CSKA Moskva a stále má šanci na postup do jarní části Evropské ligy z 3. příčky ve skupině Ligy mistrů.

Slavia Praha sice prohrála v Bordeaux 0:2, ale také má pořád možnost jít do play-off Evropské ligy. Jablonec, jenž doma podlehl Stade Rennes 0:1, i když Francouze přehrál a bojoval statečně, už o ni přišel. Ale hrál sympaticky.

Anna  Kellnerová se svým parkurovým koněm.


OHROMNÝ VÝSLEDEK PLZNĚ

Výhra Plzně v 5. kole základní skupiny Ligy mistrů na hřišti CSKA Moskva 2:1 je výtečný výsledek! Zvítězit s poněkud přestárlým týmem, jehož věkový průměr se blíží číslu 30, nad mužstvem rusko-izraelského oligarchy a údajného supermafiána Jevgenije Ginera s mnohonásobně vyšším rozpočtem, otočit výsledek po penaltě ve 2. minutě, po neproměněném pokutovém kopu Procházky v závěru první půle, to je velká věc! Plzeň umí fotbalovou hru! Je to pořád spolek velkých válečníků. Slavia bohužel podlehla na hřišti Girondins Bordeaux týmu z ligy aktuálních mistrů světa po patrně nejhorším výkonu ve skupině - a to není veselé. Jako kdyby to nebyla ona. Ještě se musí učit, ještě tu hru pořádně neumí!

Veselejší je pohled na tabulku skupiny C, v níž je pořád druhá. Jablonec nechtěl odejít ze skupiny Evropské ligy UEFA jen se dvěma body na kontě, šlapal jako o život, ale neměl ani kousek štěstí, zatímco gólman Rennes Koubek ho měl vrchovatě. Jablonec válčil, ale nedoválčil. To je ponaučení o tom, jak se dělá fotbalová hra.

Nikdo se nemůže hněvat na Sigmu Olomouc, že neuspěla ve 4. předkole s FC Sevilla. Španělský klub vyhrál Evropskou ligu UEFA pětkrát, dokázal to i třikrát v řadě.

PROČ?

Vždy se každý fanoušek v závěru sezony ptá, proč české týmy "neprolezou" dál jak do základní skupiny Ligy mistrů (3.-4. příčka Sparty v "nultém" ročníku 1991/92 patří ještě do období federální čs. ligy), pokud se do ní vůbec dostanou. Vzápětí následuje otázka, kdy se konečně do Ligy mistrů dostane největší klub s rozpočtem na české poměry astronomickým, tedy Sparta Praha. Čeká na ni už 12 let.

V Evropské lize sbírá český klubový fotbal jen dílčí úspěchy, v bilancích září semifinále Slavie v sezoně 1995/96 a čtvrtfinále v ročníku 1999/2000, také čtvrtfinále Slovanu Liberec (2001/02) a Sparty (2015/16).

SPARTA? ZA DVĚ HODINY NESVÍTÍME

První odpověď není složitá. Po léta zanedbávaná výchova talentů, zakyslá, pletichami a osobními zájmy (možná by někdo nahradil dvě poslední slova výrazem korupce) prolezlá organizace fotbalu ze strany FAČR (dříve ČMFS), v níž fotbalisté nemají hlavní slovo. To mají vyčůránci, pro něž fotbal není na prvním místě. Osobní vliv, kšefty s nemovitostmi, kejkly se zakázkami, dotacemi. To je opravdu zvláštní kapitola, kterou nyní necháme být. To si "ogrilujeme" zakrátko.

Odpověď na otázku o Spartě je složitější. Naposledy hrála Ligu mistrů v sezoně 2005/06. Od roku 2003 ji majoritně vlastní Daniel Křetínský. Začátek jeho éry ve Spartě se ještě "svezl" na předchozí práci. Zprávami SMS vyhodil trenéra Straku a superstar Poborského. Tím začal jeho "pořádek". Od roku 2006 ji vede do hrobu. Problém je v tom, že mu to nikdo nedokáže říct do očí. Nikdo mu neřekne - hele, Dane, my tě všichni milujeme, protože Spartu financuješ, ale ve fotbale jsi prostě amatér, nerozumíš mu, takhle velká fotbalová firma musí být řízena profíky, stejně jako tvoje energetika. Kdyby byla řízená tak, jak ty řídíš fotbal, tak by se v Česku svítilo ještě tak dvě hodiny. Pak tma...

Nesmírně úspěšný podnikatel, pátý nejbohatší Čech s majetkem odhadnutým na 59 miliard Kč, podle Forbesu relativně čerstvý nováček ve světovém žebříčku TOP 1000 dolarových miliardářů (údajně dvě miliardy USD), je nesmírně ješitný a chce řídit Spartu sám, obklopený tzv. "užitečnými pitomci" (většinou). Ti mu říkají jen to, co chce slyšet a mají za to židle ze zlata.

A VÝSLEDEK?

Za Křetínského patnáctiletého působení získala Sparta jen čtyři tituly. Od r. 2006 nehrála Ligu mistrů, jen předkola. Od té doby v Evropské lize sice šestkrát postoupila ze základní skupiny, ale také třikrát vypadla v předkolech. Dvakrát z toho v posledních dvou letech, protože už ani na ni nestačí (aktuálně ji letos vyřadil ve 2. předkole průměrný srbský tým poloamatérů NK Subotica). Za poslední tři roky Křetínský znásobil třikrát rozpočet až na úroveň jedné miliardy (údajně). Nechal se jako nováček na burze vyhecovat přílivem čínských peněz do Slavie. Jako trouba...

Koupil nejtragičtějšího trenéra v historii Sparty Itala Andreu Stramaccioniho, který prakticky nikde neuspěl. S platem 3,1 mil. Kč měsíčně. S ním realizační tým za celkových 40 mil. Kč ročně s převahou cizinců. Třímilionový plat bude Sparta italskému babralovi vyplácet až do června 2019. "Křéťa" nedbal dobře míněných rad.

Křetínský totiž přišel s chimérickou myšlenkou - když superhráče nemáme, tak si je koupíme, já na to mám - s projektem internacionalizace Sparty, který byl současně projektem "odčeštění". Je to proti duchu Sparty. Tradiční soudržnost kabiny Čechů a několika Slováků na Letné, která všechny na hřišti převálcovala a pak šla na kafe do Parkhotelu si to rozebrat, se rozpadla. V celém kádru je nyní 16 cizinců a jen 12 Čechů, z nichž v základní sestavě nastupují dva až tři. Rumuni tři až čtyři, i když má Sparta dobrý český materiál nejen v kádru, ale i v rezervách, tedy v mládeži.

KŘETÍNSKÝ NAKUPUJE ODPAD

Sparta má nejspíš nejlepší mládežnickou základnu v Česku se špičkovými podmínkami, takže může postupně vytvářet alternativní A mužstvo z mladíků a budovat jejich postupným zařazováním takřka neporazitelný prvoligový a evropský kádr. Má z čeho stavět. Místo toho mladé hráče prodává. Ti se prolínají v kádrech téměř všech týmů I. a II. ligy.

V internacionalizačním "ajfru" však Křetínský nakupuje na rady "užitečných pitomců" za stovky milionů evropský odpad - málokterý nákup se povede tak, jako příchod Rumuna Stanciua, jenž však výkonnostně nestačil na základ belgického Anderlechtu, a to je tento největší belgický klub jen v lehkém evropském nadprůměru. Nico Stanciu však bere přes 46 tisíc € měsíčně, za to by měla Sparta deset Čechů nebo Slováků v poměru "kus/měsíc" téměř na stejné úrovni dříve či později. Podobný případ je Izraelec Ben Chaim. Na podzim odehrál 142 minut, jednou trefil bránu, nedal žádný gól. Neadaptibilní borec, povýšený náfuka, nikdy do kabiny nezapadl. Týmová kompaktnost Sparty a klubová kontinuita se rozpadla. Fanoušci Sparty jsou naštvaní, agresivní, protestují, dělají výtržnosti, urážejí etnika, rasy, víry. Jsou to vážné známky eroze.

SPARTA PROSÍ*Á MINULOST I BUDOUCNOST

Součástí klubové práce ve fotbale je totiž i psychologie. Na to Křetínský zapomněl. Turecký stoper Semih Kaya bere téměř třikrát víc než Stanciu (dost přes 3 mil. Kč měsíčně) a hraje minimálně, buď je zraněn, nebo na českou ligu nemá. Kde jsou Mavuba, Mandjeck, Janko atd.? Kdyby Sparta rozdělila např. roční Kayův plat na "klubové renty" svým významným internacionálům, byly by to peníze vynaložené účelněji.

Sparta kupovala za hříšné prachy většinou vyčichlé hráče do lehkého českého nadprůměru (v tom lepším případě), ale nikoliv do bojů na úrovni nadprůměru evropského, kde chtěla být. V případě kouče a jeho suity koupila doslova hrobníka. To se vědělo předem. "Křéťa", umíněný ve své vůdcovské roli, prostě nedbal. V Česku je dost odborných kapacit, které by Danielu Křetínskému řekly, když dělal, co dělal: Ty vole, nedělej to, poděláš to. A stalo se...

Inu, nebudeme se v tom dál patlat. Sparta po 16. kole ztrácí devět bodů na Slavii. Zase mistrem nebude. Nemá už ani na účast ve skupinové části Evropské ligy, i kdyby na ni získala právo umístěním v české lize. Nestačí na předkola. Tedy - pokud se výrazně nezlepší, ale stejně to nebude mít ve své moci. Bude to asi další ztracená sezona. Je to tragická - leč nikoliv nereálná - premisa. A to je u mužstva, které má rozpočtový potenciál nejméně na osmifinále Ligy mistrů (usuzujeme tak z příkladů, jaké týmy se na tuto úroveň s podobnými podmínkami dostaly), tragická představa. Přitom je Sparta z hlediska klubového kvocientu díky minulosti pořád nejlepší z českých mužstev, je na 41. místě rankingu UEFA. Dohání ji Plzeň (46.), dost daleko jsou Slavia (106.) či Liberec (125.). Sparta prosí*á svou dlouhodobě pečlivě vypracovávanou minulost. Současně prosí*á i svou budoucnost, nejen mezinárodní.

A CO KONĚ?

Tohle se určitě v denících Blesk či Sport, v týdeníku Reflex atd. nedočtete, neboť patří panu Křetínskému v rámci jeho oligarchické struktury v ruském či italském stylu (vydavatelství Czech News Center, bývalý Ringier). Vytvoří se moc ekonomická, pak mediální, posléze bude následovat i moc politická, buď otevřeně či skrytě. V Česku se tomu říká Babišův koncept. Na omluvu pana Křetínského se sluší dodat, že i muž jeho významu má výsostné právo na svůj soukromý život. V těch "lepších kruzích" si Křetínského dobírají, že i když je stále jeho základní prioritou velký byznys, tak v soukromé sféře už fotbal jeho prioritou není. Takže mohl přehlédnout ve své rozptýlenosti některé dobré fotbalové rady i pár stovek zbytečně vyhozených milionů do Sparty.

V Blesku a Sportu se také rozhodně nedočtete, že mezi prioritami "Křéti" zabírají značný prostor koně. Jeho životní partnerkou se stala v roce 2017 Anna Kellnerová, skvělá česká parkurová jezdkyně, dcera nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Dvaadvacetiletá dívka, o 21 let mladší, parkurová šampiónka, která jezdí za tým Prague Lions v tzv. Global Champions League, což je parkurová obdoba fotbalové Ligy mistrů. Je to nepochybně noblesní záležitost. Hodná pozornosti velkého muže, nechť už z hlediska osobního, společenského či sportovního.

Trochu se to "křeše" s fotbalem, který je spíše záležitostí proletariátu a střední třídy. Ve VIP lóžích Global Champions League se určitě vyskytuje více lordů a šlechticů obecně, nositelů globálního byznysu a nejvyšší politiky, než ve "vipkách" fotbalových stadionů. No, a když to má spojení s láskou v osobě Anny Kellnerové, pak to nemá chybu.

Pravda, fotbal je sice daleko masovější zábavou, spojenou s obrovskou zodpovědností vůči fanouškům, ale nelze nic namítat. Nechť je pan Daniel Křetínský šťastný muž. Možná mu jeho vyrovnanost vnukne i myšlenku, že s tou Spartou už nadělal hodně paseky a mohl by to také dát trochu do pořádku. A konečně přestat dělat ve fotbale kraviny... Pokud ho však neprobrala ani sobotní blamáž na hřišti Slovácka, pak je snad skutečně lepší věnovat se víc koním a fotbal přenechat potenciálnímu tchánovi...

30. 11.–1. 12. 2018

Sparta vylhané výročí 125 let existence neslavila výhrou nad Jabloncem. Bůh to nechtěl, neboť lhaní zapovídá

Lhaní je mezi lidmi odporné. Likviduje veškeré vztahy. Veřejná lež, často opakovaná, se však v českých poměrech často stává pravdou. Rádoby. Fotbalový klub AC Sparta Praha si vylhal nové datum založení v roce 1893. Vsadil na taktiku veřejné lži. "Ostaršil" se o tři roky.

Dresy s bílým S jsou známy od roku 1896. Zdroj foto: archiv Bohemians Praha

Sparta od července 2018 prezentuje, že letos slaví 125. výročí založení. Je to prokazatelná lež.

Dokončení v rubrice Skladiště článků

Zidane do Bayernu? Nabídku už dostal. A lezou ven detaily o C. Ronaldovi...

Zejména podle španělských a německých médií, hlavně El Mundo, sport.de, Bild, byl slavný francouzský hráč a veleúspěšný kouč Realu Madrid Zinedine Zidane (46) kontaktován šéfy německého superklubu Bayern Mnichov, aby převzal funkci hlavního kouče. S prací chorvatského trenéra Nika Kovače vedení není spokojeno. Bayern se plácá na pátém místě tabulky bundesligy a už ztrácí sedm bodů na Dortmund. Zidane má velmi dobré vztahy se sportovním ředitelem Bayernu Halilhamidžičem a "projekt Zidane" má prý velkou šanci.

Zdroj: youtube.com           Celý článek v rubrice Skladiště článků

V těchto  a jiných médiích také postupně lezou na světlo světa detaily kolem jeho odchodu z Realu Madrid. Neshodl se s prezidentem Florentinem Pérezem...

Nejhorší rok české fotbalové reprezentace Šilhavý aspoň ubrzdil. FAČR si však může naflusat na ruce

Výhra nad Slovenskem 1:0 v Edenu v posledním duelu skupiny 1 Ligy B v evropské Lize národů 19. listopadu ukončila reprezentační sezonu 2018 a dovršila také čtyřzápasovou úspěšnou sérii nového kouče národního týmu Jaroslava Šilhavého. Jeho tři vítězství a jedna prohra na Ukrajině během necelých šesti týdnů odvrátily hrozící bilanční blamáž, a to totálně zápornou roční statistiku mužstva, k níž došlo za dobu trvání samostatné české reprezentace od roku 1994 jen jednou v roce 2016 (4-5-5, skóre 18:15). Podělili se o ni tehdy trenéři Pavel Vrba a Karel Jarolím. Bohužel ta letošní je ještě horší, byť s mírným příslibem v závěru roku.

Jsem spíše milovník faktů a statistiky než spekulací a mudrování. Hrál jsem dlouho fotbal, trénoval, funkcionařil, mudroval, hlavně pár desítek let jsem o něm psal. Mudrovat o něm můžu donekonečna, ale i za ty roky uznávám jedinou hodnotu: výsledky hovoří. A ty jsou: po rezignaci trenéra Karla Brücknera v roce 2008 po neslavném EURO 2008, jež už bylo důsledkem výsledkové a kvalitativní atrofie, přišly etapy dalšího poklesu, jež "přibrzdil" nedoceněný kouč Michal Bílek (viz EURO 2012), ale v etapách trenérů Pavla Vrby a Karla Jarolíma se propadly do krize. Obrátil Šilhavý trend? Možná...

VRBA A JAROLÍM NEMĚLI NA REPREZENTAČNÍ ÚROVEŇ

Vrba a Jarolím se prezentovali tím, že trenérsky mají na klubový fotbal, ale na reprezentační úroveň v mezinárodní konfrontaci na nejvyšší úrovni nestačí. Podle toho i dopadli. Za jejich jmenování je zodpovědný čistě výkonný výbor FAČR, v němž zasedá spolek přikyvovačů místopředsedy Romana Berbra. Až na dvě tři výjimky je to parta pletichářů a prospěchářů, z nichž většina v životě pořádně kopla do balónu na ZDŠ při tělocviku. Vymyká se bývalý reprezentant Karel Kula (40 zápasů za Československo, 5 branek). Je jen figurkou za Moravu. A pokud nevidí skutečnost v reálných obrysech, tak se trochu "pokazil".

Vrba po všech kladných bilancích reprezentace od roku 1994 "dosáhl" v roce 2015 jako první vyrovnané statistiky (4-1-4, 14:14), společně s Jarolímem se podílel na první záporné v roce 2016 (4-5-5, 18:15).

V roce 2017 měl národní tým pod Jarolímovým vedením pozitivní statistiku 6-1-3, 22:9, ale 17 gólů dal opravdu podřadným soupeřům, v důležitých zápasech se Sev. Irskem, Německem, Norskem remizoval nebo prohrál.

UŽ TO LEZE...

Po úspěších s trenérem J. Šilhavým už to konečně z hráčů "leze", jak to bylo dřív a jak je to nyní lepší. Nemůžeme ty hráče jmenovat, nebudeme jim dělat potíže.

Pavel Vrba byl tehdejším předsedou FAČR Miroslavem Peltou považován za spasitele reprezentace. Vyplatil ho z angažmá v Plzni. I neomylný "Míra" Pelta může být hlupák. Koupil si sebestředného arogantního omezence, nesnášejícího kritiku, podrážděného vlastními neúspěchy. Zpupného naboba. To je vražedná kombinace. Vrba využil mezer ve smlouvě, prchl před odpovědností za národní tým, odhalil své mentální hodnoty, a zhavaroval v dagestánské Machačkale. Ego mizerné kvality. Zato obrovské. Avšak pro Pavla Vrbu není neúspěch měřitelnou hodnotou. Pane jo... K úrovni reprezentace prostě nedospěl, zbabral to, neměl na to. Z Pelty udělal hlupáka, velký šéf však už vyjednával o jeho odchodu do Machačkaly dokonce ještě v průběhu EURO 2016 ve Francii.

Karel Jarolím je trochu jiná kapitola. Také nedospěl k úrovni vedení reprezentačního týmu. Ve Slavii měl skvělou smlouvu, která mu zaručovala, že inkasoval z každého transferu ven i dovnitř. Byl pánem všehomíra. Při vedení Slavie uplatňoval "zupácké" metody, a to úspěšně. Od hráčů si držel odstup. Jenže to na úrovni reprezentačního týmu neplatí. Zejména legionáři z velkých klubů jsou zvyklí akceptovat trenérské autority, když je přesvědčí vizí vítězného herního stylu, zhodnocující jejich profesionální renomé. A tu Jarolím nikdy neměl. Choval se povýšeně.

Jeho herní koncept, byl-li vůbec nějaký, byl považován za nezřetelný chaos. Reprezentanti stojí o úspěch, nikoliv o svazové prémie. Pokud si trenér národního celku drží odstup od hráčů a dává jim najevo, že oni jsou tu jen od toho, aby hráli a drželi hubu, tak nemůže uspět. Špičkoví hráči jsou osobnosti a reagují po svém. Problém Karla Jarolíma byl v komunikaci s hráči na hraně odcizení, nekompatibilnosti s týmem. To vědí Jarolím i hráči a nikdo to nechce přiznat, zejména FAČR, jenž by musel uznat vlastní chybu. Náš web nemá problém to pojmenovat takto příkře, protože je to prostě pravda.

AUTORITA ŠILHAVÉHO

Nový kouč Jaroslav Šilhavý to vzal za jiný konec, zejména právě v té komunikaci. Zatímco Jarolím uhrál letos v šesti zápasech dvě výhry a čtyři porážky se skóre 7:14 a jediný kvalifikační zápas v Lize národů doma prohrál 1:2, tak Šilhavý to otočil. Ve čtyřech utkáních, z toho třikrát venku /tři byla v Lize národů), uhrál tři výhry, jednu prohru a skóre 4:2. Vyválčil aspoň záchranu v Lize B Ligy národů a nasazení pro los EURO 2020 (2. prosince v Dublinu). Vyrovnal roční bilanci na 5-0-5 se skóre 11:16. To je ten hovořící výsledek.

Šilhavý uhrál... vyhrál... uhrál... Uhráli to hráči... Jenže i ti, jimž dal šanci, mezi něž zapadli ti opomíjení, "oživení". Čelůstka a Pavelka z Turecka, v podstatě i Brabec ze stejné destinace, hráli lépe než pod Jarolímem. Ostatní byli stejní, které povolával Jarolím. Všichni však byli lépe motivovaní. V herním konceptu 4-2-3-1.

Šilhavý se profesně věnuje jen trenérské práci, nikoliv nějakým dalším firmám a kšeftům. Šilhavý není "zupák", i když umí být pěkně ostrý. Známe se osobně od dob, kdy hrál za Viktorii Žižkov a "dokázal" dostat za sezonu i tři červené. Ale za 47 let, co píšu o fotbale, je jedním z mála hráčů, za něž bych dal ruku do ohně. Je to čestný, férový chlap. Byl stejný, když zachraňoval Č. Budějovice nebo zářil ve Slavii. To jej odlišuje od Vrby a Jarolíma. Úplně mu věřím. Jedná s hráči mnohem otevřeněji, ale umí si vynutit respekt, je to ligový matador, který z ničeho nedělá vědu. Ovládá "terén" - analýzu hry soupeře, volbu taktiky, motivaci kabiny. Zvolil novou osu týmu a uspěl prakticky se stejným "materiálem", s nímž neuspěl Jarolím.

UŽ JE VŠECHNO V POŘÁDKU?

Zdaleka nikoliv. Pouze nastal mírně příznivý obrat. Zastavil se pád reprezentace ČR v žebříčku FIFA (47.). Šilhavý ve čtyřech zápasech v roce 2018 dosáhl více než Jarolím v šesti. Jarolímova bilance roku 2018 byla 2-0-4, skóre 7:14. Šilhavého 3-0-1, skóre 4:2. Konečný výsledek je 5-0-5, skóre 11:16. Reprezentace má poprvé od r. 1994 negativní skóre. Šilhavého příchod k týmu otočil výkon defenzívy, směřující k totální katastrofě. Přesto však ještě nikdy neinkasoval tým ČR za rok 16 branek (i v "tragickém" roce 2016 měl skóre 18:15). A naopak - ještě nikdy nevstřelil jenom 11 gólů.

Jinými slovy: národní tým České republiky zažil nejstrašnější rok své historie, jehož tragičnost zbrzdila výměna trenéra, lepší komunikace mezi hráči a koučem, vyšší motivace, jasnější herní koncept a šestitýdenní výsledková úroda s trenérem Jaroslavem Šilhavým.

Vzkaz pro FAČR: podzimní volba kouče Jaroslava Šilhavého byla skvělá. Jinak si od roku 2014 naflusejte na ruce!

20. 11. 2018

O čem se v Česku nemluví: Superskandál v Belgii - ovlivňování výsledků, praní špinavých peněz přes transfery, pět lidí ve vazbě, další nosí elektronické náramky

Belgickým fotbalem, v zemi semifinalistů MS 2018, otřásá zhruba od poloviny října obrovský skandál. Větší, než těch několik, které jsme zažili v Česku. Je zatím celkem 23 obviněných, pět lidí je ve vazbě, další nosí elektronické náramky. Ani srdce Evropy, jímž je Belgie z hlediska intergrace do EU s centrálou v Bruselu, se bohužel nevyhne fotbalovým lumpárnám. Aféra je "vícebarevná", nazývá se FOOTGATE nebo akce "Čisté ruce".

Mogi Bayat, íránský kouzelník belgického fotbalového zákulisí. Jeho vlivný bratr Mehdi tvrdí, že s jeho obchody nemá nic společného.

Dokončení v rubrice Skladiště článků.

Po výhře v Polsku 1:0 se usmíváme: Konečně to byla rvačka! Aneb o dvou výrocích trenéra Pospíchala

Snad všichni jsme se po čtvrteční výhře národního týmu 1:0 v zápase s Polskem v Gdaňsku usmáli. Upřímně, s potěšením, s úlevou. Byť to byl přátelský zápas, byla to rvačka! Se vším co k fotbalu patří. S vůlí, srdcem, kvalitou, nikoliv bez chyb, bylo to vítězství i s přispěním smůly favorizovaného soupeře, jemuž prostě není v takových duelech přáno (nebo je mu spravedlivě nepřáno...).

Ale tak to prostě ve fotbale chodí. Potěšil by srdce legendárního trenéra Tomáše Pospíchala (1936 - 2003), ještě o něm padne slovo.

Zdroj foto: rmf24.pl

Celý komentář najdete v rubrice Skladiště článků.

Nyní se rozhodne, jaký byl rok reprezentace ČR. Bude ten nejhorší?

Nejbližších sedm kalendářních dnů rozhodne o tom, jaký byl rok 2018 v historii samostatné české reprezentace od roku 1994, kdy ji převzal trenér Dušan Uhrin st. Lze se obávat toho, že bude ve statistikách ten nejhorší. Národní tým čeká ve čtvrtek 15. listopadu přátelský duel s Polskem v Gdaňsku a v pondělí 19. 11. pak poslední souboj v Praze se Slovenskem o bytí a nebytí ve skupině B Ligy národů. Trochu optimismu přinesl poslední reprezentační dvojzápas proti Slovensku v Trnavě (2:1) a na Ukrajině v Charkově (0:1), v nichž národní mužstvo v zápasech Ligy národů poprvé vedl kouč Jaroslav Šilhavý (na snímku při "inaugurační" tiskové konferenci - foto FAČR) s novým realizačním týmem.

Dokončení v rubrice Skladiště článků

13. 11. 2018

Posílejte nám své tipy!

Napište nám, co se u vás ve fotbale děje. V okrese, v kraji, v soutěži, o tom, jak funguje váš regionální svaz, jak si počínají funkcionáři, rozhodčí, hráči, stěžujte si, chvalte, upozorněte nás na všechny zajímavosti, záslužné činy i lumpárny. Je třeba eliminovat fotbalovou mafii, nikoliv její oběti. A buďte přitom ke všem fér. Díky.

E-mail: kontaktní formulář nebo fotbalovapolicie@tiscali.cz


AKTUALITY

Teplický raper Tomáš Kučera získal pozici Karla Kryla v boji proti fotbalové totalitě

Český fotbalový živel přisuzuje v hospodách stoperovi FK Teplice Tomáši Kučerovi pozici slavného písničkáře Karla Kryla. Zabojoval proti fotbalové totalitě. Stejně jako Kryl bojoval proti husákovsko-jakešovské totalitě v politice.

Pravda, Kučerova účast v klipu rapera Bulhara je vulgární, nikoliv oslnivě umělecká. Song, v němž Kučera rytmizuje slova "Hraju za Teplice, ne za vyj*banou Spartu, j*bu toho Berbra a samozřejmě Peltu", je plný vulgarit. Nikdy nezíská proslulost textů Josefa Kainara, jež zpíval Vladimír Mišík, nebo Karla Kryla, jehož protestsongy byly plné vzdorné poetiky. Však také ani Karel Kryl svým zpěvem neohrožoval Karla Gotta. Nepodaří se to ani raperovi Bulharovi. Rap také nikdy neohrozí kantilénu a rapeři se nikdy nevyrovnají Bocellimu či Pavarottimu.

Avšak český fotbal je ovládán hrubou totalitou místopředsedy Romana Berbra, který se nikdy svým významem nevyrovná osvícenému mocnému feudálovi Františku Chvalovskému, dokonce ani významu věčně podnapilého Jana Obsta, ani troubovi Pavlu Mokrému, jehož řídil Vlasta Košťál. Pak vstoupil na kapitánský můstek Ivan Hašek, legenda, Chvalovského muž. Sice žádaný, odhodlaný, ale nestatečný. Vzdal to po dvou letech, když zjistil, že nevstoupil na trávník, ale do džungle, kterou dle očekávání ovládli Miroslav Pelta a Roman Berbr.

Nástup totality je v naší společnosti všudypřítomný. Roman Berbr je jen podobrazem Andreje Babiše, velkým hráčem zákulisí. Premiér Andrej Babiš v čele ANO sice nikdy neohrozí význam T. G. Masaryka, ale aktuálně má jeho populismus absolutní moc, slovensko-estébácký oligarcha má přízeň komunistů i Okamurových extrémistů, sociální demokraté mu dělají kašpary. Jeho politická, ekonomická a mediální síla plus přízeň prezidenta Zemana z něj činí monarchu. Je to však slabost Čechů a servilní demence čínsko-rusky orientovaného prezidenta, nikoliv výraz síly A. Babiše. Zkuste postavit na Slovensku do čela vlády českého oligarchu a estébáka. Slováci vás vynesou v proutěném koši až do Dunaje a budou vám na hlavu házet velké šutry. Jako Češi prostě nemáme národní ksicht a z hlediska vlastenectví patříme k odpadu Evropy.

Hrubá totalita je typická pro současný český fotbal, rovná se totalitě v celé české společnosti. Tým FK Teplice to hned parádně odnesl v utkání 16. kola I. ligy na Dukle. Dva vyloučení, šest žlutých karet, prohra 0:1 - ne že bychom to chtěli vyčítat rozhodčímu Ginzelovi. Tepličtí mu dost nahráli. Není to zřejmě poprvé, kdy to parádně ods*rou za Kučeru. Jenže na hrubý pytel patří i hrubá záplata. A tou je Bulharův/Kučerův vulgární klip. Celé české společenské, politické, kulturní a sportovní prostředí je vulgární, nemravné, nekorektní, výzvy k morálce jsou vnímány jako defenzívní. Proč by tedy měl fotbal zůstat pozadu?

Tomáše Kučeru chce stíhat Etická komise FAČR za znevážení dobrého jména českého fotbalu. Čistě na okraj, lze někoho stíhat za znevážení dobrého jména, když ho žalující strana prostě nemá? Lze někoho stíhat za krádež jablka, když okradený jablko nevlastnil?

26.  11. 2018

Vízek se podruhé ženil v Emirátech
Nezničitelný fotbalový nezmar a vtipálek Ladislav Vízek se podle kuloárů tento týden ve věku 63 let oženil ve Spojených arabských emirátech na

českém konzulátu v Dubaji.

Vzal si svou přítelkyni Simonu, o 24 let mladší, s níž už má šestiletou dceru. Za svědka mu byl Ivan Hašek. Nechyběl pochopitelně ani jeho zeť Vladimír Šmicer.

Jak zlikvidovat berbrovskou mafii?

Je to kuriózní situace. Všichni vědí, že český fotbal ovládá mafie rozhodčích, rozlezlá od okresních fotbalových svazů - v první linii od komisí až po výkonné výbory regionů - ve druhé až po centrálu na Strahově. Skoro všem to vadí, ale nikdo si netroufá s tím nic udělat. Rozhodčí jsou základnou korupčního potenciálu, vyrostli v něm. Zorganizoval ji postupně Roman Berbr. Velký lišák. Jeho parta má na zřeteli finanční profit z domácího fotbalu, desátky z ovlivňování místních soutěží. Paušály za udržení ve II. lize, ČFL nebo divizi. Ani I. A. třída není marná... Samotný fotbal, potažmo národní tým, jsou až na desáté koleji.

Berbrovská klika tento systém budovala dlouho a velmi promyšleně. Trpělivě. Výhradám vůči své osobě se "náčelník" jen směje. Maximálně řekne, že je schopen ovládat valné hromady. Považuje to za umění technologie moci. Osobně na výpady prakticky nereaguje. Jeho verbální vyjadřovací schopnosti na tento druh opozičního dialogu ani nemají. A ani se jich neobává, protože většina publicistů - jinou otevřenou opozici nalézt nelze - pracuje v oligarchických médiích. Ti jdou do konfliktů minimálně. A tak Berbr s úsměvem mlčí, jistý si svou věcí. Čtyřiašedesátiletý místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), bývalý elitní rozhodčí, jenž se vůbec netají tím, že byl v letech 1975 až 1988 policajtem, agentem vojenské kontrarozvědky a StB, si prostě jen hraje se závisláky, delegovanými na valné hromady. Ti si přijedou na valnou hromadu zinkasovat cesťák a pár tisíc bokem...

Jeden způsob, jak zlikvidovat berbrovskou soudcovskou mafii možná existuje. Je to vznik Unie majitelů fotbalových klubů. Od okresů až po I. ligu. Není to myšlenka úplně nová, vznikla už v 90. letech. Už Chvalovskému se to nelíbilo, ale to netušil, kam to zajde. Majitelé tvrdili - my fotbal financujeme a nikdo se nám do toho nebude motat. My platíme provoz a hrajeme pro radost z výsledku a nikdo se nám do toho nebude montovat, rozhodčí ani náhodou. Platíme provoz a z toho nebudeme platit desátky, jinak se vám na to vykašleme, dáme radši prachy do místního hospicu. Zaplatíme sudím možná "rovinu", ale třeba půl mega předem za ochranu platit nebudeme. Myšlenka pak usnula.

Jenže se to zvrhlo. Tanečky kolem videa v první lize jsou jenom vrcholem ledovce. A nároďák? Komu na tom záleží? Možná fanouškům... Fotbal, zejména reprezentační, není pro současné vedení FAČR prioritou, nic mu nevydělá. A pokud už, nejsou to žádné "šedé" peníze.

Podobná unie, kdyby vznikla, by byla těžkým soupeřem pro strahovskou generalitu. Musela by patrně být přijata do fotbalové asociace jako právnická osoba, nepochybně by chtěla pozici ve výkonném výboru a další místa v komisích. Určitě rozhodčích, disciplinární, odvolací, kontrolní a revizní, licenční, ve sboru rozhodců, v komisi pro činnost zprostředkovatelů/agentů a mládeže, v komisi pro regionální fotbal. Možná i dalších. Chtěla by do všeho vidět a určitě by ji zajímala i činnost marketingových agentur.

Totéž by případná unie chtěla v krajských a okresních svazech, takže by infiltrovala všechny struktury FAČR. A to už by nebyla žádná legrace...

18. 11. 2018

Z Eden areny je SINOBO STADIUM. Zase nový vlastník!

Ve středu 14. listopadu byla slávistická Eden arena náhle přejmenována na SINOBO STADIUM. Prostě přijel jeřáb a vstupní sektor stadionu zvenčí "ověsil". Vedení Slavie, již aktuálně vlastní čínská společnost CITIC Group, se pokusilo změnu částečně vysvětlit a slíbilo, že bližší objasnění dodá v pondělí. Tedy v den, kdy se v Edenu bude hrát zápas Česko - Slovensko ve skupině UEFA Ligy národů. Ideální reklama.

FOTBALOVÁ POLICIE hned zalovila v dostupných zdrojích. Za výrazem Sinobo nalézáme další čínskou firmu SINOBO GROUP Co. Ltd. se sídlem v Pekingu (založena r. 2005). V Česku dosud neznámou. Je to velký čínský developer, zabývající se především investicemi do nemovitostí - především rezidenčních a komerčních - pozemkovými operacemi, jejich vývojem a správou, zabývá se finančnictvím, investuje do průmyslu, kultury atd. CITIC Group má v SINOBO akciový podíl téměř 21%. SINOBO Group vlastní ze 64% nejstarší čínský profesionální klub FC Kuoan (Guoan) Peking, 36% akcií patří CITIC Group, přesněji dceřinné společnosti CITIC Guoan (Kuoan) Group. Z tohoto propletence nakonec vyplývá, že SINOBO Group se chystá ke vstupu na český trh, patrně nejen jako nový vlastník Slavie, protože jinak by přejmenování stadionu Slavie postrádalo smysl. Koneckonců - pro CITIC i SINOBO bude akciový handl se Slavií jen malou transakcí mezi dvěmi těsně propojenými společnostmi.

Ovšem třetí čínský vlastník během dvou let? Není to poněkud "na hlavu"?

Zástupci SINOBO Group navštívili společně s šéfy CITIC Group Slavii už letos v dubnu, aby si všechno "omrkli". Šéf Slavie Jaroslav Tvrdík o tom v pondělí možná bude referovat podrobněji.

Slavia je zřejmě rekordmanem, pokud jde o počet vlastníků od roku 1990, vlastně pokračuje v tradici. Jen se podívejme na výčet majoritních majitelů:

1991 - 1993 Boris Korbel, znechucen a okraden odešel; 1994 - 1997 WIKA+PPF (majitel spol. WIKA I. Vinkler skončil ve vazbě, majoritu převzal PPF v čele s P. Kellnerem); 1997 - 2006 britská spol. ENIC; 2006 - 2011 vlastnický chaos plný lží a zástěrek, mlžení, narůstající dluhy, hrozila i ztráta licence, za vlastníky byli považováni zastřeně stále ENIC, pak statutáři Petr Doležal a Tomáš Rosen, Key Investments, Dartmoor Association se sídlem na ostrově Nevis, Falkonida, Egida, Antonín Franc, Petr Sisák, znovu ENIC, vymáhající dluhy; 2011 - 2015 Natland Group (fatálně zadlužený klub koupila údajně za korunu), Aleš Řebíček; 2015 - 2018 China Energy Company Ltd. (CEFC)+Fly Sport Investments (J. Šimáně), její šéf Jie Ťieng-ming je nyní ve vazbě, na jaře Slavii převzala další čínská firma CITIC Group, nyní ji přebírá "sešvagřená" SINOBO Group.

Co z toho všeho vyplývá? I když do Slavie přišlo v posledních třech letech hodně čínských peněz, tak je Slavia, vytržená naposledy v r. 2015 z akutní nouze, stále jakýmsi "rodinným stříbrem" českého fotbalu, putujícím mezi starožitnictvími a zastavárnami, druhdy ba i špeluňkami překupníků. Je to stále nestabilní klub, momentálně držený čínskými penězi (tři majitelé za dva roky, pane Bože...). Ale co když nejvyšší čínské komunistické božstvo v Pekingu rozhodne - stopněte investice v Česku, ti Češi k nám chtějí víc vyvážet než my k nim dovážet, prodejte barák Živnobanky a další nemovitosti, je to malý trh a bránu do Evropy si otevřeme jinde než v Praze. Třeba v Budapešti nebo ve Vídni...

A to nejsou žádné spekulace. Zatím je klid, pokud čínské zájmy v Česku jistí banka J&T, což garantoval i prezident Zeman na návštěvách v Číně. V J&T jsou zaháčkováni Petr Kellner a Daniel Křetínský. Ostaně Kellnerovy zájmy v Číně jsou velmi vřelé. Jsou i za řadou čínských firem (žádný cizinec však nesmí mít majoritu v čínské firmě).

15. 11. 2018